Vzdělání likviduje státní monopol na vzdělání.

Celý projekt ANO je pitomostí.

Začalo to jedním přebohatým podnikatelem a jeho výtečným a neméně výtečně placeným týmem poradců, který začal se správnou intenzitou vykřikovat něco, co spousta z nás chtěla slyšet: Naše země je prolezlá korupcí. Měl pravdu. Ostatně měl pravdu i Hitler, když cosi podobného kdysi říkal.

Jenže pak tento movitý podnikatel založil jakousi stranu či hnutí, do kterého umístil poměrně málo lidí, z nichž:

1) naprostá většina měla nulové či minimální zkušenosti s politikou,

2) řada lidí byla regionálně či celorepublikově mediálně známa,

3) nebylo možné odhadnout jak politický směr hnutí, tak nějaké vize, tedy kromě proklamovaného vymýcení korupce.

Po dlouhé době se do malinkého hnutí, které mělo vůči své velikosti extrémní podporu veřejnosti, nabalili další lidé, respektive za toto hnutí byli nominováni do funkcí. Zase byla hlavním kriteriem evidentně nějaká veřejná povědomost o těchto lidech a pokud možno jejich dosavadní vzdálenost od politiky.

Tohle všechno je divné a hloupé, ale v první řadě stojí za to zaměřit se na vůdce. Ten stále více působí jako skvělý machiavelista. A snad proto nevadí, že v demokratickém světě je asi jediný, kdo vlastní značnou část produkce v zemi (notabene zčásti závislé na státních dotacích) a zároveň (si) dělá ministra financí. Znáte snad někdo podobný případ?

Stačí si přečíst, co jste studoval. A je jasno.

Tak to bych oponoval. Podle oboru a místa studia bych člověka nehodnotil, snad až na výjimky typu venkovská universita doktora hejtmana z Brna.